KRUŠNÉ ZAČÁTKY ÁJI 19.

[MiriamDimadi]

KRUŠNÉ ZAČÁTKY ÁJI 19.

Po udělení azylu Velké Británie a absolvování exhibicí odletěla Ája Vrzáňová
v dubnu 1950 do Ameriky. Prožila si dost krušné začátky.
„V Americe jsem nemohla pokračovat ve své sportovní dráze.
Americké občanství jsem ještě neměla a bylo vyloučené, abych startovala za
Československo. Tak jsem šla do ledních revue. To byla moje druhá kariéra.“

S americkou lední revuí Ice Follies uzavřela výhodnou smlouvu na tři roky.
Kvůli usnadnění výslovnosti vystupovala pod jménem Aja Zanova, protože
jméno Vrzáňová nedokázali vyslovit.

„Měla jsem sotva devatenáct a považovali mne za hvězdu. Svědčil o tom
neustálý potlesk při vystoupení, děkovačka, aplaus a zástupy fanoušků u
šaten. Bylo to povzbuzující.

Potom mne však čekal smutný návrat do hotelu. Pokaždé jinde, v jiném městě.
Cítila jsem se unavená, toužila do sebe nalít horký čaj, vlézt si do postele a
spát až do časného rána.

Avšak vydatný spánek byl pro mě nedostižný sen. Moji noční běsi mi nedovolili
spát, pohrávali si se mnou.
Vzpomínala jsem na maminku s tátou a vyčítala si, že rozdělení rodiny je má
vina. A moji noční běsi se vždycky ptali, co ještě?
Co všechno jsi ještě, Ájo, v životě zavinila?“
Uvědomila si, jaké nebezpečí museli její rodiče doma podstoupit.
Uprostřed obdivu a dostatku všeho trpěla steskem za domovinou, ve které zůstali
trpící rodiče a přátele.
Upokojila se, až když se mamince podařilo dostat za pomoci přátel do USA.
Zřejmě přítelkyně její maminky, odvážná a vitální paní Pachlová patřila k těm
přátelům, kteří ji pomohli. Z pochopitelných důvodů je Ája nejmenovala.

„Jarmila Pachlová je jediný člověk, který mi ještě z mládí zbyl. Je úžasně vitální,
vtipná ještě stále ve svých sto jedna letech. Bydlí i s rodinou na Floridě a její
vnučce jsem byla za kmotru. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí…“