ŽIVOT JE NAD ZLATO 5.

[MiriamDimadi]

ČINORODÝ ŽIVOT NAD ZLATO 5.

„Můj hodný trenér Ivan Mauer neodpustil „horlivcům“, když mne nepustili na mistrovství
světa 1960 do Vancouveri, že jsem mohl přinést domů další zlatou medaili,“ vzpomínal
Karol Divín s dodatkem:
„Pouze do tragédie americké výpravy v únoru 1961 letící na Mistrovství světa do Prahy.
Tato tragédie připravila Spojené státy o celou generaci úspěšných závodníků i trenérů…
V nešťastném letadle zahynulo všech 72 lidí na palubě a jeden na zemi.
Mezi obětmi byl tým 18 krasobruslařů USA, desítky trenérů a rodinných příslušníků.
Dvanácti z nich pak chtěli ukázat své umění a získat medaile. Všichni mistři USA…“

Pochopitelně, že se do tragické události vedly dohady o nečekaném odstoupení Davida
Jenkinse, když zlato na MS 1960 na něho čekalo.
Vždyť byl po dvou bronzových medaili z r. 1955 a 1956 v následujících letech až
trojnásobným mistrem světa.
A olympijským vítězem se stal v roce 1960, několik dnů před mistrovstvím světa.
.
Jeho starší bratr Hayes Alan po bronzové medaile na MS v roce 1952 byl až
čtyřnásobným mistrem světa v letech 1953 až 1956.
V roce 1956 se stal i olympijským vítězem.

Úspěšná Carol Heiss, přítelkyně Hayse Alana, získala už v patnácti letech na MS 1955 stříbro.
Od roku 1956 až do roku 1960 stala se až pětinásobnou mistryní světa.
Na olympiádě v roce 1956 získala stříbro a v roce 1960 zlato, rovněž jako David Jenkins.

Společné rozhodnutí ukončit amatérský sport, zřejmě kvůli svatbě Carol s Haysem Alanem,
neukončilo dohady jejich fanoušků o tom, proč ho ukončil David před mistrovstvím jako
družba či svědek bez čtvrtého zlata, když nevěsta Karol ho ukončila až po pátém zlatu
z mistrovství.
Ani sourozenci Carol, kteří patřili rovněž ke krasobruslařské elitě, Nancy Heiss a Bruce Heiss,
nezmínili se v tisku, proč David si nevyzvedl čtvrté zlato, když jeho příznivci očekávali, že
svým obdivuhodným výkonem dosáhne rodinné prvenství v počtu zlatých medaili.
Proto nečekané rozhodnutí Davida Jenkinse, ukončit amatérské krasobruslení po vítězství na
olympiádě 1960, které ho zachránilo před tragickým letem na mistrovství světa do Prahy,
zůstalopro nás pouze v úvahách.
Podstatné je, že ukončením amatérské krásy sportu, zachránili se úspěšní krasobruslaři
Hayes Alan Jenkins s přítelkyní Carol Heiss a jeho mladší bratr David Jenkins.
A podle našich úvah je, že život jim zachránilo vzájemné přátelství a láska Alana s přítelkyní
Carol, umocněná svatbou…

Rovněž přátelství a láska zachránila i sourozence Jelínkovi, kterým představitelé ČSSR odmítali
vydat vízum na MS krasobruslení v Praze 1961 kvůli emigraci podobně jako Áji Vrzáňové na
pohřeb tatínka.
Krátce po posledním vítězství na mistrovství Kanady a USA ve Filadelfii měli nastoupit
do Prahy na mistrovství světa sourozenci Jelínkovi jako ostatní vítězové svých zemí.
Odmítnutí víza byla mezinárodní ostuda pro československou vládu.
Zahraniční tisk na osudu emigrantů rodiny Jindřicha Jelínka, významného českého průmyslníka
po „únorových událostech“, který přišel o všechno, podrobně seznamoval čtenáře, co bylo doma
utajované.
Konstatování, že jako nežádoucí osoba by těžce uživil pět malých děti a nemohly by studovat ani
rozvíjet své nadání ke krasobruslení, ke kterému je vedl už od předškolního věku, vyvolalo vlnu
solidarity zejména u příznivců krasobruslení.
Navíc Krasobruslařský svaz československé vládě pohrozil, že pokud neumožní účast všem
nominovaným závodníkům, přeloží mistrovství do Vídně.
Československé státní orgány jim pod uvedenou hrozbou a hlavně tlakem světové veřejnosti musely
víza vydat.
Otto a Marie však chtěli cestovat s americkou skupinou, kde měli přátele ze společného tréninku.
Stejně jako oni již měli letenky a dokonce i palubní lístky na trasu tragického letadla
Filadelfie - New York -Brusel - Praha.
„Náš trenér, jehož manželce se právě narodilo dítě, spěchal nejdříve do porodnice v Torontu a potom
již v New Yorku nedostal rezervaci na stejný let. A tak rozhodl, že musíme letět jiným spojem s ním,
aby nás měl pod dozorem. Na poslední chvíli vyměnil letenky, a tím nám vlastně zachránil život,“
vzpomínal Otto Jelínek.
Byly to šokující chvíle ve slavnostní naladěné Praze. Mnozí z účastníků mistrovství světa už byli na místě.
Mezi nimi i sourozenci Jelínkovi českého původu z Kanady.
Zásah cenzury ve vzpomínkách dr. Dědiče je zřejmý i u sourozenců Jelínkových oficiálně označovaných
za emigranty. Nemohl napsat ani kratičkou připomínku, že i sourozenci Jelínkovi z Kanady se zachránili…

Smutnou kapitolu krasobruslení uzavřel dr. Dědič výčtem opatření, na kterých se podílel:
"Mezinárodní bruslařská unie tehdy rozhodla pražské pořadatele požádat o odklad mistrovství
o jeden rok.
Za dva týdny poté Rakousko uctilo památku těch, kteří nedoletěli, mezinárodní exhibicí ve
Vídní.
Odznak nekonaného mistrovství světa v krasobruslení v Praze v roce 1961 patří ve sbírkách
ve švýcarském muzeu k nejcennějším.
„Kéž by už žádný další nebyl cennější,“ na závěr zapsal dr. Dědič.